Vancouver, BC:. 23.května 2012 - Raymond Wang 14ti letý student vybrán pro google science prize s jeho nápadem vytvořit elektrickou energii z kinetické energie větru a deště. Zde ukazuje svůj vynález ve Vancouveru, BC, 23. května 2012. (Steve Bosch / PNG)

http://www.vancouversun.com/story.html?id=6674766

13.7.2012 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz , video)

Snad každý někdy naslouchal tomu, jak kapky deště dopadají na střechu. Ale asi málokoho napadlo, kolik energie je v kapkách deště ukryto. Čtrnáctiletému Kanaďanovi Raymondu Wangovi ale tato myšlenka nedala spát. A sestrojil zařízení, které umí energii dopadajících kapek zužitkovat. Zatím má podobu malého modelu, který rozsvítí malou LED diodu, ale Wang věří, že se mu podaří sestrojit střechu, která bude díky dešti dodávat domu energii.
Své zařízení nazval „kombajn na počasí“. Jde o jednoduché zařízení, které přeměňuje energii dopadajících kapek a větru na elektrickou energii a tu pak ukládá do kondenzátorů.
„Ležel jsem jednou ve své posteli a poslouchal, jak déšť bubnuje na střechu našeho domu. Přemýšlel jsem o článku o piezoelektrických materiálech, který jsem nedávno četl. A pak mě napadlo, že by se to dalo nějak spojit a využít déšť jako zdroj energie,“ popisuje pro server ieee spectrum vznik svého nápadu.
Piezoelektrické materiály využívají piezoelektrického jevu. Zjednodušeně řečeno při stlačení krystalů dochází ke vzniku elektrického napětí. Piezoelektrická zařízení se používají například při automatickém zapalování plynových spotřebičů nebo zapalovačů.
Raymond Wang, student St. George School, se pak pustil do porovnávání piezoelektrických materiálů. „Je jich celá řada, piezoelektrické krystaly, polymery, materiály na bázi keramiky,“ vysvětluje mladý vědec. „Dal jsem si na čas a prozkoumal vlastnosti všech, nebo přesněji těch nejvíce používaných,“ popisuje dále s tím, že hledal takové materiály, které by byly dostatečné citlivé.
Jako nejvhodnější vybral polyvinyliden fluorid. Zakoupil si ho o velikosti listu papíru a nainstaloval jej na malý model domu. Na něm pak testoval, jak se bude mechanická energie dopadajícího deště a větru měnit na elektrickou energii.
Svůj model vystavil skutečným povětrnostním podmínkám a sledoval, kolik energie lze získat z větru různé rychlosti, z dopadajícího deště a sněhu, nebo z krupobití. „Jsem přesvědčený, že to zařízení může opravdu fungovat,“ tvrdí Raymond Wang. „Ke svému modelu jsem připojil LED diodu, která dokázala svítit docela dlouhou dobu.“
„Když jsem si ověřil, že ta idea v zásadě funguje, pustil jsem se do hledání materiálu, který je v přeměně energie nejefektivnější,“ říká Raymond Wang. Mladý vědec se snaží vylepšit obvody svého modelu, vybrat nejefektivnější piezoelektrický materiál a celkově kombajn na počasí vylepšit. „Myslím, že až jednou bude toto zařízení v podobě skutečné střechy domu, bude moci domu dodávat nějaký díl jeho spotřeby energie.“