Pavel Kreml,Eduard Vacek,Ivo Medek Kopaninský,rukou Pavla Kremla
 |
| KNIŽNÍ ILUSTRACE, Book Illustracion, Eduard Vacek - ROZUMÍM SVÝM DEVIANTŮM, nakladatelství Clinamen |
dostupné portály:
IVO MEDEK KOPANINSKÝ
 |
| Název: Meyrinkova Praha (Černá koule) Technika: koláž, podmalba Rozměr: 103x78cm |
...působil v pražském surrealistickém uskupení, též spolupracoval s francouzskými "banalysty" (skupina umělců, kteří se odklonili od surrealismu a zdůrazňují krásu zcela všedních, prostých věcí). Zabývá se též koláží, stapm artem, kresbou, malbou, technikou "papel picado"(tak se nazývají tradiční mexické zdobné papírové vystřihovánky), vytvářením plastik a objektů. Zcela ojedinělé, a to i ve světovém měřítku, je jeho vyhledávání "průsvitek". Nezanedbatelná je i jeho restaurátorská činnost - je uznávaným specialistou na historické zbraně: odtud pramení jistý, byť jím samým karikovaný "staromilský akcent" v jeho výtvarné tvorbě, ve které se ale ještě častěji objevuje výrazný prvek černého humoru. Žije, pracuje a tvoří v Přední Kopanině, okrajové lokalitě Prahy 6.
Je nositelem Ceny Masarykovy akademie za tvůrčí činnost, Evropské medaile Franze Kafky a Světové ceny Salvatora Dalího.
http://www.ivomedekkopaninsky.ic.cz/index.php?strana=profil&jaz=cz
EDUARD VACEK
Byl zakladatelem Patafyzického colegia v Teplicích na počátku 80. let. Mezi členy patafyzického kolegia patřila také básnířka Svatava Antošová, vedoucí hudební skupiny Už jsme doma Miroslav Wanek, fotograf Petr Kuranda a malíř Václav Lukášek. V roce 1986 bylo Kolegium policejně rozpuštěno a šéfredaktor sborníku byl uvězněn na 12 měsíců za „zjevnou neúctu ke společnosti“, které se měl dopustit vydáváním sborníku PAKO a publikováním článků, které hrubě urážely „budovatelské úsilí pracujícího lidu“. V 80. letech podepsal dokument HOS a přispíval do samizdatových časopisů Vokno, Jazzstop. Po výkonu trestu napsal autentickou knihu z vězeňského prostředí Občanský průkaz prosím (vyd. Moaré).
Po tzv. sametové revoluci byl zvolen poslancem ČNR.
Napsal řadu povídek, novel, pohádek, románů, črt, úvah a patafyzických studií, odborných, společenských a publicistických úvah (Britské listy, CS-magazin). Je redaktorem a lektorem-zahlubovačem pražského patafyzického časopisu Clinamen a teplického patafyzického časopisu PAKO a členem výtvarné skupiny TERČ.
Působil jako vedoucí redaktor odborných časopisů České vězeňství a Historická penologie, v současnosti spolupracuje s Libri prohibiti v Praze.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Vacekpatafyzický občasník CLINAMEN
http://www.clinamen.cz/
PETR KURANDA
fotograf,spolupracuje na tvorbě
patafyzického časopisu PAKO
http://www.czecharts.com/knihy/
ukázka
Blbost by měla mít svůj monument – úvodník LZ-Lektor Zahlubovač
Nevíte, jaké je Vaše místo ve společnosti? – Osobní testVeltlínské jezero – Helemese
Z historie Patafyzického kolegia v Teplicích
PAVEL KREML
Výstava Pavla Kremla "Stopy po štětci" právě probíhá v aule Scholy Humanitas v Litvínově, Ukrajinská 379. Výstava je přístupná od pondělí do čtvrtka od 9.00 -18.00 po telefonické domluvě (tel.476111226)
Narodil se v Teplicích v roce 1954, kde dodnes, až na malé výjimky, žije a pracuje.
Kromě olejomalby, která v jeho tvorbě coby malířská technika převažuje, se věnuje knižním ilustracím a vytváří také obaly na hudební CD. Patří k zakládajícím členům výtvarné skupiny "Terč", která je ovlivněna patafyzikou, jejímž duchovním otcem je francouzský spisovatel Alfred Jarry.
Symbolizmus, surrealizmus a již zmíněná patafyzika jsou hlavní umělecké metody, které se v jeho pracích setkávají a prolínají. Toto platí zejména o volné tvorbě, avšak i v zakázkách, např. v portrétech, které povětšinou objednávají veličiny veřejného života, se tyto prvky objevují. Jeho tvorbě se dostalo několik ocenění, z nichž nejvýznamnější je cena ministra kultury České republiky a European Prize for Fine Arts by European Union of Arts.
Emil Pejša se narodil 25. 4. 1955 v Teplicích. Od konce 70. let se účastní na různých happenincích a bytových výstavách. Nejznámější na severu čech se stalo Zírání pořádané Petrem Vránkem. Osudovým setkáním s Pavlem Kremlem a Eduardem Vackem začíná letitá spolupráce ve výtvarné skupině Terč. Již první výstava, která měla být 16. 8. 1985 v Malé zámecké galerii, byla z moci úřední zakázána před vernisáží. Nepomohlo ani ocenění v soutěži AMO 1985, ve které autor získal 3. místo v oboru plastika. Teprve rok 1988 se stal odrazovým pro velkou škálu výstav. Svá díla uvedl ve městech severočeských a dostal se s nimi až do Rigy v roce 1989. Do Rakovníka se přestěhoval roku 1990 a skupina Terč obohatila toto město svou společnou výstavou již o čtyři roky později. Další rok je Emil Pejša již plně zapojen do kulturního dění města a výsledkem je logo Rakovnické mansardy a první střelecký terč. Od léta 1996 se účastní mezinárodního sympozia Křivořezání spolu s dalším přítelem Liborem Daenemarkem. Roku 1998 se stává součástí volného sdružení rakovnických výtvarníků R 98. Od toho se odvíjí spolupráce s R. Ch. Skleničkou a galerií Špejchar. Obrazy a kresby, které vytvářel na počátku, rozšířil z donucení Terče i na dřevěné plastiky, které již po roce vytváří dobrovolně a velkou radostí. Jeho díla dnes najdeme nejen v soukromých sbírkách u nás, ale také Anglii, Belgii, Holandsku, Německu a Slovensku.
http://emil.pejsa.info/
 |
Světlo a tma
26. 2. 2011 - 25 Let výtvarné skupiny TERČ. Vernisáž v mansardě muzea TGM Rakovník dne 25.2.2011. Autoři: Ivo Medek Kopaninský, Václav Lukášek, Pavel Kreml,Petr Kuranda, Emil Pejša, Eduard Vacek. Vernisáž moderuje Eduard Vacek
video:http://www.stream.cz/profil/post.cz/alexandr9 PŘELOUČ 9. 4. 2011 - Výtvarná skupina TERČ s převažujícím patafyzickým vlivem (časopisy PAKO a CLINAMEN) připravila jeden ze svých edukačních programů u příležitosti výstavy obrazů a objektů svých členů v přeloučské galerii U Kotýnků http://www.stream.cz/video/576149-vernisaz-skupiny-terc-v-prelouci |
Žádné komentáře:
Okomentovat